Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Překvapivě jen 1 bod

S Velešínským Béčkem hrál vždy Krumlov s převahou a mělo to být jednoznačné, s Lišovem to byl vždy boj, ale zatím vyšel ze souboje krumlovský tým vítězně, to vše až do dneška...


Autor: Tomáš Lepka | Datum: 18.3.2012 - 00:00 | Zhlédnuto: 4218x

Ráno 10.3.2012 bylo supr sluníčko, postupňe se naplňuje vozidlo hráči florbalového týmu FBC ČK B + jedna roztleskávačka. Nálada docela fajn.Příjezd na Hlubokou v pohodě.

Kabina to už je jiná, probírá se soupeř. Velešín,přijel se šesti hráči do pole a golman.     Nastupujem na rozhýbání (střelba,nabíhání z rohu se střelbou) vše v pořádku. Bojový pokřik. Postavení na úvodní buly a najednou,mávnutí kouzelného proutku jistě velmi ošklivé Velešinské čarodějky.Nohy všech hráčů v oranžových dresech těžknou,takřka všude jsme později .Naštěstí nějak vyhráváme první třetinu 3:0.Ale,není to dobré i rozhodčí zahlásí,abych v týmu vyhlásil budíček.Máme na to přestávku,hecujeme se.                                                                                                                        Druhá třetina, pokračujeme ve výkonu z první třetiny...tragedie. Soupeř nás trestá prvním gólem(tím padá myšlenka jednoho z hráčů na čisté konto,já to nejsem). Myslím si,tak a kluci dostali varování,teď do toho půjdou. Podaří se jim vstřelit čtvrtý gól a zase se uklidňujeme,jenže až moc nepřidáváme další góly.Velešín se dostává čím dál víc ke střelbě.Po druhé třetině je stav 4:1, ale samotná třetina končí varovným stavem 1:1. Bránu jsme trefili snad jen pětkrát. Opět hecovací přestávka a povídání,jak do toho pudem a co budem hrát.                                                                                  

Začíná třetí třetina a noční můra z naší strany.Hráči Velešín City jsou čím dál agresivnější při napadání naší rozehrávky, obránci jsou pod tlakem, útok bez pohybu, stojící za obránci. Dopředu se dostáváme jen solokličkovanou,přihrávky nám prostě nejdou.O každý míček se svádí tuhý boj. Před naší bránou stojí neustále jeden hráč soupeře.Ukazuje se,že je tato taktika správná. Daří se jim vstřelit šťastné góly. Velešín je schopen otočít skóre,má totiž vše co nám schází (bojovnost, touhu vyhrát každý souboj a k tomu potřebné štísko) . Jsme stále bez pohybu,nesoustředění na daný okamžik, děláme chyby. Alibisticky řveme ,,máš‘‘, čekáme kdo půjde po míčku. Soupeř si dělá co chce,proniká střede,nebo po lajnách,jak se mu zachce. Zakončuje střelbou. Třetinu prohráváme 2:5, hrůza.Po součtu všech gólů je stav po utkání 6:6 (3:0,1:1,2:5) dvě přesilovky a dvě oslabení (naprosto zbytečná hrazda). Hrát ještě 5 minut, jistě bychom prohráli. V kabině vyprovokuju hádku(ať se vyčistí hlavy hráčů,před nadcházejícím duelem s Lišovem) a odcházím ven na sluníčko. Venku je pěkně, ale mě to nebaví. Jsem smutný.

Tým pro příští zápas je Lišov, třetí v tabulce, hrají dobrý běhavý florbal. Nastujeme do zápasu s jednou změnou, útočník jde do obrany.                                                 Začínáme. Úplně jiné mužstvo, hraje nyní přede mnou. Představte  si, oni umí běhat, bojovat, vracet se,střílet. Paráda. Bohužel, dostáváme laciný gól, kdy obránce nebyl u svého hráče. Ale jedeme dál. Do konce této části pdnou ještě dva góly.Třetina končí za stavu 1:2. Druhou třetinu držíme, dobře bráníme, snažíme se o střelbu.Třetina končí 0:0.  Jdeme do posledního dějství dnešního dnes nadějí.                                                      Makáme, takhle hrát první zápas,to by byl mazec. Útoky se valí na obě brány, bohužel do té naší začíná padat jeden gól za druhým. Kupíme chyby,vlastní gól, ztráta míčku v rohu, můj špatný výhoz přímo na hůl soupeře, nechání velkého prostoru obráci soupeře. Trošku nás vrací do hry úspěšně provedený nájezd. Jenže dostáváme další góly. Je konec zápasu,výsledek je 2:8 (1:2,0:0,1:6)                                                                    

Sestava tohoto  výjezdu: G: Lepka O: Řeháček, Jany, Krol, Moravec U: Bednář, Sulzer, Kotěšovský, Trněný, Lučan, Pompe.                                                                    

Je to divné, mám totiž lepší pocit z téhle prohry,než z předešlé remízy. Prohrát se může,stane se. Ale musí se bojovat,bez toho to nejde. Na to si zvykněte. Buďto budeme opět ten tým co držel pohromadě, makal naplno.Nebo si budem hrát na borce, hlídat svoje střelecké tabulky a prohrávat.