Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Jak jsme se v Hradci potkali s realitou

Konečně je to tady, poslední zápasy sezóny, konec starostí jestli se vůbec dáme dohromady a jak se dopravíme. Trenér má radost, že se opět uvidí s hráči, které od posledního turnaje měsíc neviděl a zároveň má předtuchu, že to dnes nebude nejslavnější.


Jak jsme se v Hradci potkali s realitou
Autor: Radek Hanák | Datum: 28.4.2019 - 20:38 | Zhlédnuto: 4323x

Hradecká hala nám tradičně nevyhovuje, navíc nás čekají soupeři s vyrovnaným hráčským kádrem a vzestupnou výkonnostní tendencí během sezóny. A světe div se, dokonce spolu pravidelně trénují.

Rytíři Č. Krumlov  - Fbk Tábor          5   :   8

  Opět jsme nastoupili s pochvalou , jak hezké máme nové dresy. A tím to skončilo. V koutku duše jsem doufal, že jsme proti táborským odehráli celkem vyrovnané zápasy a i tentokráte bychom je mohli potrápit. Tato naděje vzala brzy za své, když nastal obvyklý scénář :  Chvilka vyrovnané hry, pak obdržený extra laciný gól, snaha několika jedinců to vzít na sebe a urvat, z toho pramenící propady a totální chaos.  Navíc hradecká hala umí odhalit,  jak má  kdo natrénováno. Ti co na tom nejsou tak dobře, se věčně natahují nebo dobíhají odskakující míček, nejsou schopni vystřelit z pohybu a nestíhají rozehrát. A protože byla v našem kádru takových hráčů většina, brzy na tabuli svítilo skóre  0  :  7. V ringu by tam již letěl ručník, ale soupeř přece jen povolil, což nám umožnilo alespoň trochu korigovat nebývalý propadák.

Rytíři Č. Krumlov  -  Slovan J. Hradec            4    :    9

 
   S Hradcem to byla již zcela jasná záležitost. Tým s dobrým pohybem, vyrovnané pětky, jednoduchá kombinace, dobré zakončení.  Sfoukli nás jako svíčku. A jelikož jsme jako kolektiv tentokrát nehráli, tak alespoň k individuálním výkonům jednotlivců. Jakub až na svůj obligátní laciný gól zachytal,  David a Šimon celkem pravidelně trénují a bylo to vidět, Matěj vynechal několik posledních tréninků a hned to bylo také vidět, Michal těží z bohatých zkušeností, ale někdy je to bohužel kontraproduktivní, na Jakubovi a Fandovi je absence tréninku vidět asi nejvíc, u Martina, velkého bojovníka, bych chtěl vidět jak by to vypadalo, kdyby trénoval. Jirka se zatím rozkoukává, více bojovnosti by mu určitě slušelo, no a Veroniku hodnotit nelze, v juniorské soutěži jsou hoši už nad její síly.